Školská komise aneb „Jak dlouho trvá úřednici napsat Dobrý den a Děkuji?“

Byl jsem pravděpodobně prvním a posledním učitelem občanky z Ústí nad Labem, který byl nominován na členství ve školské komisi, poradním orgánu Rady města pod vedením primátora Josefa Zikmunda. To není málo :)

Jak už to tak u mladých (a blbých) bývá, do práce se pustí rovnou po hlavě a pak trochu litují, že nenechali také něco ostatním. A tak hned v lednu 2015 jsem se nabídl panu dr. Šteflovi, řediteli jedné střední školy, že s ním objedu všechny „základky“ v Ústí a pomůžu mu rozjet jeho projekt Dobrá volba. Ano, byla to dobrá volba, jelikož jsem okamžitě získal přehled o většině ředitelů ústeckých škol, což se mi tak nějak jako členu školské komise hodilo. Jak jsme tak diskutovali, přepadal mě pocit, že někteří ředitelé se sami sebe ptají, proč jsem v tomhle orgánu zrovna já. Přesvědčit tak některé o tom, že je naprosto respektuji v jejich funkcích, mi mnohdy zabralo víc času, než samotná jednání školské komise. Vím ale jistě, že minimálně 2 ředitele jsem přesvědčil i o tom, že by se konečně někdo z té „magistrátní pevnosti“ mohl o školu skutečně zajímat.

Vyhláška o školských obvodech

V březnu 2015 jsme začali připravovat Obecně závaznou vyhlášku, jejímž cílem je stanovení školských obvodů na území města. Ústí nad Labem je dosud jediné, které v tomto bodě školský zákon nerespektuje. Vyhláška byla zrušena v druhé polovině 90. let a obvodem se stalo celé naše město. Dlouze bych teď mohl vysvětlovat, jaká pozitiva a negativa tento krok měl. Zákon je zákon a situace přidělává vrásky na čele nejednomu úředníkovi z krajského úřadu. Je třeba tedy vyhlášku vytvořit. Školskou komisí jsem byl tedy nominován do expertního týmu na její stanovení. Tým vedla vedoucí odboru školství dr. Jana Müllerová, s kterou si není snadné padnout do oka.

Diplomaticky řečeno měla paní vedoucí odboru na stanovení školských obvodů jiný názor. Expertní tým tak více jak měsíc vůbec nefungoval (více si o tom můžete přečíst zde, v materiálu, který jsem sepsal pro tehdejší Radu města). A tak jsem byl na začátku května nominován jednohlasně celou školskou komisí do jeho vedení. A protože bylo třeba stihnout to, co se pod vedením paní vedoucí nestihlo, začal expertní tým pracovat ihned. Data adresních bodů jsme od odboru rozvoje nesehnali, tak jsme vycházeli z relevantních dat, která jsme měli k dispozici: počty dětí, kapacity škol, obsazenost škol, přihlíželi jsme k aktuální sociální situaci, snažili jsme se získat propočty demografického výhledu. Jednali jsme se všemi ústeckými řediteli základních škol na osobních setkáních, elektronickou poštou i na společných schůzkách na úřadě. Opakovaně jsme kontrolovali, zda máme ve vyhlášce všech cca. 650 ústeckých ulic. Rozhodovali jsme se, jestli máme do vyhlášky zahrnout i Most Edvarda Beneše, Mariánský most nebo Sady Bedřicha Smetany. Bylo jasné, že jak varianta „zahrnout“, tak varianta „nezahrnovat“ bude špatná a bude nám vyčítána. Protože přeci „musí tam být všechny ulice“. Protože přeci „na mostě si může někdo postavit dům nebo byt“. Protože, protože, protože…

V červnu se změnilo vedení města, v červenci 2015 vyhlášku schválilo Ministerstvo vnitra ČR s hodnocením „v souladu se zákonem“ a postupně se nám vracely vyjádření jednotlivých městských částí. Zatímco na Střekově nebo v Neštěmicích nebyl s obvody problém, městský obvod ÚMO Město se na expertní tým obořil v Usnesení 226/6. Prý jsme s ním věc nediskutovali. Nedivil bych se tomu v případě, kdybych předtím 3x nevolal starostovi a 3x mi paní asistentka neřekla, že se ozve. Neozval se nikdo.

17. srpna jsem měl schůzku s novým náměstkem pro školství, kulturu a sociální služby a vedoucí odboru. Pan náměstek hned na úvod řekl, že školám příliš nerozumí (podotkl jsem, že i já se učím) a pustili jsme se do práce. Paní doktorka mezitím začala ve vyhlášce upravovat připomínky Ministerstva a slíbila, že školské obvody zanese do mapového podkladu. Stanovila si termín do 31. 10. 2015. Expertnímu týmu příprava Vyhlášky trvala zhruba měsíc včetně složitých osobních jednání s řediteli, kteří si na sebe přehazovali problematické ulice (rozuměj ulice s romskou komunitou nebo s dětmi cizinci). Diskusí jsme došli k závěru, že aby se vyhláška projednala na prosincovém zastupitelstvu, je nutné postupovat rychleji. Termín dokončení je tedy stanoven na 1. 10. 2015. Schválení by dle naší dohody měla předcházet tisková konference za účasti mé, náměstka primátorky a vedoucí odboru. Uvidíme.

Z jednání jsem měl dobrý pocit a pan náměstek mě dokonce poprosil o komentář k jinému schvalovanému materiálu. Dohodli jsme se na zaslání hodnocení našich základních škol dle zpráv ČŠI a o zaslání aktuální zaplněnosti škol. 26. 8. 2015 mě Rada města odvolala a na můj post nominovala – vyberme si – třeba PaeDr. Květu Čelišovou. Věřím, že bude ústeckým školám velmi nápomocna a že nebude prosazovat zavedení povinné výuky Marxismu-leninismu :) (zápis z Rady města zde).

Projekt Ústecký Ámos

Odměňuje se kdeco, kdekdo a kdekoliv. V kraji, ve městě i celorepublikově. Ale odměňování ústeckých učitelů za svůj společenský přínos v našem městě chybí. A tak na jaře 2015 tehdejší paní náměstkyně navrhla, aby školská komise vytvořila metodiku oceňování ústeckých učitelů. Na první pohled to může vypadat jako další pionýrská akce havlistů z ProÚstí, ale já za myšlenkou jednoznačně stojím.

V červnu na jednání školské komise proběhla diskuse o tom, jak pedagogické pracovníky škol odměňovat. V červenci se ve objevili další čtyři „školští komisaři“, kteří ovšem v té době ještě nepřevzali jmenovací dekret od nové primátorky města. Byly prázdniny, a tak se komise sešla pouze v počtu 4 osob. Paní tajemnice logicky vycházela z toho, že členů komise je stále jen 7 a tak považovala nadpoloviční počet účastníků za usnášeníschopný. Komise tak odhlasovala metodiku, která čítala jednu stránku A4. 

Vedoucí odboru však měla na počet členů komise zcela opačný názor: „Členů je již 11 a tak ke schválení je zapotřebí hlasů minimálně 6“. Bylo tedy nutné svolat jednání do 14 dnů.

Paní tajemnici se to povedlo, ale jednoduché to nebylo – předseda byl v jižních Čechách a tak musel dát plnou moc kolegovi. Některé členky přijely ze svých chat, další členové pak dorazili z dovolených. Komise se sešla 10. 8. 2015 na 15 minut a v počtu 6 členů schválila metodiku odměňování ústeckých pedagogických pracovníků. Paní tajemnice se vrátila do své kanceláře a během pěti minut jí přišel e-mail, kde ji vyzvala vedoucí odboru k revokaci tohoto bodu. Šest zaneprázdněných lidí tedy přišlo na Magistrát města proto, aby schválilo něco, co je během pěti minut uloženo ke zrušení.

Nelitoval jsem rozhodně toho, že jsem na jednání šel. Politováníhodná je ale arogance vedoucí odboru, která podobným způsobem zachází s časem třeba prorektorky ústecké university. Stejně tak smutné je, že město není ochotno investovat zhruba 5.000 Kč ročně na tuto formu zvýšení prestiže pedagogů v Ústí nad Labem. Jsem zvědav, s čím tedy přijde nové magistrátní vedení. Doufám, že mě příjemně překvapí.

A konečně konec....?

Proč se v úvodu ptám, jak dlouho trvá napsat „Dobrý den“ a „Děkuji“?

Protože to trvá zhruba 3 vteřiny. Ale někteří úředníci přeci nemají čas! Na Vás, na nic, na všechno.

Dobrý den, děkuji, prosím. Nashledanou.

PS: Rád bych touto cestou vyjádřil poděkování všem, které jsem poznal a kteří byli mými kolegy ve školské komisi. Tahle práce pro město mě opravdu bavila a i přes mnohý nesoulad jsem měl pocit, že tohle má smysl. Skoro všem totiž šlo o jedno: o ústecké školství. Byla to pro mě velká zkušenost a jsem fakt rád, že jsem mohl být součástí. Klidně tento blog berte tak, že se "vypisuju" ze svého odvolání, které mě upřímně mrzí.